Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Rigorózní práce "Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956- se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace. Ačkoliv jak u PZPR tak i u PCF docházelo k vytváření různých frakcí s odlišným postojem k destalinizaci, zásadní rozdíl spočíval ve vedení obou komunistických stran. Zatímco PCF byla víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovlivňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PZPR se smrtí Bolesława Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. Proto lze v roce 1956 označit PCF za "stalinističtější- než PZPR. Rigorózní práce charakterizuje nejen situaci obou stran v roce 1956, ale také obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, respektive které si Francouzští...
Komparace politických procesů László Rajka, Rudolfa Slánského a Władysława Gomułky
Wisniowski, Zuzana ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se věnuje komparaci vybraných politických procesů v Československu, Maďarsku a Polsku. Práce je koncipována tak, aby přinesla komplexní pohled na problematiku, konstrukci a specifika procesů s László Rajkem, Rudolfem Slánským a Władysławem Gomułkou. Na základě komparace jednotlivých procesů objasním klíčové souvislosti a rozdíly, které mohly vést k odlišnému vývoji v případu Gomułka. Cílem práce je najít důvody, proč Gomułka nebyl postaven před soud a odsouzen stejně jako ostatní vybraní představitele komunistických stran.
Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Rigorózní práce "Francouzští komunisté a Polsko v roce 1956- se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) respektive Polskem a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Zatímco v případě PZPR se jednalo o vládnoucí stranu lidové demokracie východního bloku, PCF byla nevládní, avšak silná a vlivná strana v zemi západního bloku. Analyzovat vztahy komunistických stran Polska a Francie v roce 1956 však není zajímavé pouze z hlediska propojení západního a východního bloku, ale především z pohledu rozdílných přístupů k Chruščovově politice částečné destalinizace. Ačkoliv jak u PZPR tak i u PCF docházelo k vytváření různých frakcí s odlišným postojem k destalinizaci, zásadní rozdíl spočíval ve vedení obou komunistických stran. Zatímco PCF byla víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovlivňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PZPR se smrtí Bolesława Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. Proto lze v roce 1956 označit PCF za "stalinističtější- než PZPR. Rigorózní práce charakterizuje nejen situaci obou stran v roce 1956, ale také obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé, respektive které si Francouzští...
Vztahy Polské sjednocené dělnické strany a Francouzské komunistické strany v roce 1956
Kůželová, Michaela ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce "Vztahy Polské sjednocené dělnické strany a Francouzské komunistické strany v roce 1956" se zabývá vztahy mezi středoevropskou Polskou sjednocenou dělnickou stranou (PZPR) a západoevropskou Francouzskou komunistickou stranou (PCF) v krizovém roce 1956. Zatímco PCF byla v té době víceméně pevně v rukou stalinisty Maurice Thoreze, což Chruščovovým stoupencům bránilo významněji ovliňovat situaci ve straně a její politiku, v případě PZPR se smrtí Bolesława Bieruta v březnu 1956 otevřel prostor pro větší rozmanitost názorů v rámci strany. Diplomová práce má za cíl charakterizovat nejen situaci obou stran v roce 1956, ale také definovat obrazy, které si strany vzájemně vytvářely jedna o druhé. Práce popisuje také způsob, jakým se tyto obrazy šířily, a jaký vliv měly právě na vztahy mezi oběma stranami. Zásadní rozdíl mezi oběma stranami pak spočíval v odlišném přístupu k destalinizaci a také k Chruščovovu tajnému referátu "O kultu osobnosti a jeho důsledcích": zatímco vedení PCF nejprve jeho existenci, a později jeho znalost, popíralo, vedení PZPR se rozhodlo s textem referátu seznámit širší okruh svých členů a jeho obsah diskutovat. Bylo jen logické, že obě strany zaujaly odlišný postoj k maďarským událostem. Vedení francouzských komunistů, na rozdíl od komunistů polských, od začátku...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.